DAUPHIN

Tahar Ben Jelloun (*1944)

Narodil se v marockém Fezu a patří k nejznámějším a nejplodnějším maghribským spisovatelům. Už dávno ovšem překročil hranice frankofonní literatury. V Maroku vystudoval filozofii, v Paříži si ještě později udělal doktorát ze sociální psychiatrie. V současné době je jeho činnost rozdělena mezi Paříž a Tanger. Jeho literární kariéra se začala odvíjet v šedesátých letech, kdy publikoval v marockých novinách a časopisech své básně a politicky orientované články. Knižně debutoval v roce 1973, kdy vyšel ve Francii jeho román Harrouda, jímž se zapsal do širšího povědomí čtenářů. Z dalšího díla jmenujme: Dítě z písku, 1985, Posvátná noc, 1987, Poslední přítel, 2004 (próza), Mandlovníky zemřely na svou bolest, 1976, Stoupající popel, 1991 (poezie).

Tati, co je to rasismus?

...vyšel jsem z principu, že boj proti rasismu začíná u výchovy. Můžeme vychovat děti, ale ne dospělé. Proto byl tento text vymyšlen a napsán...

...chtěl bych, aby byl přístupný všem, i když jej věnuji především dětem mezi osmi a čtrnácti lety. Jejich rodiče si to mohou přečíst také... T.b.J.

Kniha je koncipována jako rozhovor s autorovou dcerou, v němž jí vysvětluje příčiny, důsledky a kořeny rasismu, se spoustou reminiscencí a příkladů. Je určena jak dětem, kterým nenásilnou formou vysvětluje, co je to rasismus, tak dospělým. Tato nadmíru lidská kniha se setkala s obrovským zájmem ze strany čtenářů i kritiky - rok byla nejprodávanější knihou ve Francii a byla přeložena do pětadvaceti jazyků, kromě jiných i do esperanta či afrikánštiny.

Kniha marockého novelisty varuje děti před rasismem

Rodiče, kteří chtějí své ratolesti varovat před rasismem, mohou sáhnout po knize marockého novelisty Tahara ben Jellouna. Útlá publikace s názvem Tati, co je to rasismus? přichází v těchto dnech na pulty českých knihkupectví. Je určena především pro čtenáře ve věku od osmi do 14 let, se zájmem si ji však mohou přečíst i dospělí.

„Vyšel jsem z principu, že boj proti rasismu začíná u výchovy. Můžeme vychovat děti, ale ne dospělé. Proto byl tento text vymyšlen a napsán,“ řekl autor o svém díle. Knihu koncipoval jako rozhovor se svou dcerou, v němž ji poučuje o příčinách a důsledcích rasismu. Dialog dospělého a dospívající dívky provází množství příkladů a reminiscencí. Tahar ben Jelloun se narodil v roce 1944 v marockém Fezu. V Maroku vystudoval filozofii, v Paříži si ještě později doplnil vzdělání v oblasti sociální psychiatrie. Jeho literární kariéra začala v šedesátých letech, kdy publikoval v marockých novinách a časopisech své básně a politicky orientované články.

V pozdějších letech vydal například prózy Dítě z písku, Posvátná noc či Poslední přítel; jako básník se představil ve sbírkách Mandlovníky zemřely na svou bolest nebo Stoupající popel. Kniha Tati, co je to rasismus? vyšla ve francouzštině v roce 1999 a od té doby byla přeložena do 25 jazyků. Do češtiny titul převedli Anna a Erik Lukavští. Kniha vydalo nakladatelství Dauphin.

InternetPoradna, 19. 8. 2004

Mit Büchern gegen Rassismus und Fremdenhass

Das Multikulturelle Zentrum Prag unterstützt nicht nur mit Literaturspenden 500 Bibliotheken im Kampf gegen Vorurteile.

Roma klauen, Vietnamesen betrügen und verderben die Preise, die Ukrainer schicken ihre Mädchen auf den Strich – viele Tschechen mögen ihre ausländischen Mitbürger nicht sonderlich und es kursieren eine Menge Vorurteile. „Um die abzubauen, muss man sich besser kennen lernen“, glaubt Barbora Hořavová vom Multikulturellen Zentrum Prag. Die Organisation gestaltet und unterstützt deshalb Informationsveranstaltungen nicht nur, aber vor allem für Kinder. Eine der Aktionen ist eine jährliche Buchspende. In diesem Jahr erhalten 500 tschechische Bibliotheken jeweils sechs Bücher zum Thema Rassismus.

Kräftig rührt das Multikulturelle Zentrum in den Bibliotheken die Werbetrommel, um Kinder und Erwachsene an die Aufklärungsbücher zu locken. Flyer und Lesezeichen werden verteilt, Plakate aufgehängt, die Bücher ausgestellt. Außerdem gibt es Lesungen, etwa von Ben Jelloun. Denn, so glaubt Hořavová: „Auch eine Bibliothek kann die Leute zusammenbringen.“

Unter den Geschenken sind einerseits Bücher, die Kinder und Erwachsene über Ursachen und Wirkung von Rassismus aufklären sollen. Beispielsweise das Kinderbuch „Papa, was ist Rassismus?“ (Tati, co je to rasismus?) das Ben Jelloun, ein aus Algerien stammender Franzose, für seine Tochter geschrieben hat. Andererseits findet sich unter ihnen auch eine historische, geografische und philosophische Abhandlung über modernen Fremdenhass, „Rassismus“ von George Fredericson. Oder eine Arbeitshilfe für Lehrer an Mittelschulen, die mit ihren Schülern über Gewalt diskutieren wollen: „Konflikt, Gewürz des Lebens“.

Prager Zeitung, 4. 8. 2004

 

Jako studijní materiál přikládáme též diskusi ze serveru Neviditelný pes (formát RTF, 57 kB). Dovolujeme si jen upozornit, že texty v ní obsažené nevyjadřují ani názory nakladatele, ani názory autora (pokud vůbec nějaké názory vyjadřují).

Ke stažení stručná anotace ve formátu RTF (16 kB).

 

Kniha vyšla za podpory programu EU Culture 2000 a ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha a s NFLU - Nadačním fondem pro podporu literatury a krásných umění.

Posvátná noc

Vyprávět příběh vždycky znamenalo ohlížet se v první řadě do minulosti. Co když je ale před námi skutečnost vytvářena přímo v okamžiku, kdy se vypráví? Že to dokážou jen praví mistři slova? Nebojím se říct, že Tahar Ben Jelloun navazuje na to nejlepší z vypravěčského umění orientálních vypravěčů počínaje Šeherezádou a její sbírkou pohádek Tisíce a jedné noci. Je přitom zvláštní, že příběh je vždycky nějakým způsobem spjat se smrtí. Nejinak je tomu v románu Tahar Ben Jellouna Posvátná noc.

Nevím, jaké typické znaky má frankofonní literatura vyrůstající v oblasti Maghribu, ale jisté je, že Posvátnou noc nelze považovat za nějaký specifický druh regionální prózy utápějící se v kulturních a náboženských reáliích. Naopak, tento příběh je tak nadčasový, až z toho mrazí, a to byl napsán před nějakými dvaceti lety!

Díky své zvláštní atmosféře, bohatství jazyka a čiré imaginaci si Ben Jellounovo dílo zajistilo nesmrtelnost.

Hrdinkou příběhu je Zahra, mladá dívka, kterou despotický otec vydával za syna. Během jedné posvátné noci však otec umírá a dívka se vydává na svou první svobodnou cestu životem. Duše Zahry se začne rozvíjet jako křehký květ, postupně je zasvěcována do všech tajů života. V několika dnech se vrhne do víru tělesnosti a rozkoše, ale zároveň poznává i bolest a pokrytectví. Její nevinnost a čistota jsou vystaveny krutým zkouškám nelítostného světa. Světa, který si bere do úst Boha a v jeho jménu páchá ty nejodpornější zločiny. Všechno, co se následně stane, už je jen symbolickým podobenstvím na cestě za svobodou. Dívka se nakonec dostane do domu nevidomého konzula, ke kterému vzplane zvláštním druhem lásky, která však zůstane nenaplněna.

Vyprávění tvořící Posvátnou noc je pojato jako intimní osobní zpověď mladé hrdinky. Už od první stránky je naznačena snaha zdůraznit onen vypravěčský charakter textu, jako by za dívku promlouval nějaký pouliční bard a vyzpívával její bolest světu. Příběh je z velké části tvořen strhujícími monology psanými doslova na jedno nadechnutí, je chrlen na posluchače-čtenáře, kteří nemají jinou možnost než hltat slovo za slovem, metaforu za metaforou. Maročan Ben Jelloun využívá široké spektrum bohatého jazyka zakotveného v orientální poetice, svým jazykovým uměním přitom nedává příležitost žádným vyprázdněným rétorickým pozlátkům, neříká víc, než je nutné, a přesto zůstává srozumitelný.

Příběh je přitom bytostně spjat s prostředím, ze kterého vyrůstá. Textem se prolínají narážky na pokryteckou víru, vztah muslimů k ženám, ale zároveň i krásy a bohatství duchovní tradice islámu – to vše je integrální součástí textu, to vše stojí v pozadí osobního dramatu Zahry. Ben Jellounovi se zde podařilo umně skloubit intimní drama s široce pojatým podobenstvím současného světa. Díky své zvláštní atmosféře, bohatství jazyka a čiré imaginaci si Ben Jellounovo dílo zajistilo nesmrtelnost.

Nořit se do symbolického světa Posvátné noci znamená pomalu objevovat skrytá tajemství a odhalovat všechny jemné nuance textu. Posvátná noc je čirou radostí z vyprávění, ačkoliv samotný příběh tak radostný není. Postupně se v knize začne stírat rozdíl mezi skutečností a snem. Osud Zahry se začíná pohybovat v dimenzích specifického narativního světa, v dimenzi, v níž se příběh stává nadčasovým – v níž se stává mýtem.

Lukáš Holeček, www.nekultura.cz, 23. 2. 2008